VVBN

VVBN, tajemné heslo z deníku Helgy Pollakové.  Tato dívka přijela do terezínského ghetta společně s otcem a dalšími příbuznými z Kyjova koncem ledna 1943. Od 29.1. 1943 se stala jednou z dívek ubytovaných na pokoji 28 v dětském domově L 410. O všem, co prožila, si psala deník, stejně jako celá řada dalších.  Zvykala si těžce, ale přesto zapadla a cítila sounáležitost s ostatními. Její deník se stal osou knihy německé publicistky Hannelore Brenner-Wonschick Děvčata z pokoje 20. Přátelství, naděje a přežití v Terezíně. A  tato kniha, v níž je zachyceno množství vzpomínek přeživších z pokoje 28 L 410 a přepisů autentických materiálů, se pak stala impulsem pro napsání žákovské příručky a didakticko-metodického komentáře pro učitele.

Ta zkratka VVBN znamená:
Věříš mi? – věřím ti, vím – jak víš
buď – jak buď, nezradíš – nezradím.

Symbolizuje snahu dívek z pokoje 28 spolu vydržet (vždyť jich také na pokoji bylo i kolem 30), důvěřovat si a spolupracovat. Je to heslo společenství Maagal, které uzavřely mezi sebou navzájem a společně s vychovatelkami.

Autoři žákovského sešitu z dějepisu se snaží zprostředkovat dnešním žákům vhled do osudů děvčat jednoho z pokojů dětského domova v Terezíně z úhlu pohledu ubytovaných, aktérů samotných. Využívají k tomu zápisky děvčat z pokoje 28 L 410, jejich obrázky, ale i další související materiály, které se jim podařily nashromáždit. Žáci tak mohou s pomocí pracovních listů pátrat po osudech, snech, prožitcích a životě vrstevníků z minulosti. A možná i díky tomu lépe pochopit události, které se  děly v minulosti a nebo se stávají právě teď.


VVBN – 20. století očima děvčat z pokoje 28 L 410
Kolektiv autorů: Zdeněk Beneš, Dagmar Erbenová, Milan Hes, Josef Märc, Iva Vachková

Gymnázium Praha 4, Budějovická 680,Praha 4
Blond & Brown s.r.o.
2013

Žákovský sešit po částech

Přílohy